*1982 v Hořovicích
Studovala střední zdravotní školu, pracuje jako terapeut a masér. Žije v Turnově. Věnuje se psaní poezie, prózy a textů písní různých žánrů. S prvotinou Veselé slzy byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. Získala několik ocenění z literárních soutěží, kde se umístila na předních místech. Má 20 let zkušeností jako zpěvačka a skladatelka v oboru country a členka kapely. Své texty zhudebňuje. S kolegy fotografy a malíři uspořádala v Praze několik výstav. Její tvorba vychází v různých sbornících, např. Obce spisovatelů, Literátů na Trati, nebo almanachu autorů Dnů poezie v Broumově. Dosud vydala osm básnických sbírek.
Modrá kniha
Poslouchám hudbu, která ve mně zní,
dýchám vůni stromu, barevné jeho listoví.
Ptám se ho: „Je láska zlá?“
Odpoví: „Je síla,
je víc než bolest,
je jiná.
Její cesty jdou k nám.“
Takové je štěstí,
taková je modrá kniha,
historie pramenů a spisů listů
zdravého kořene a jeho učení,
které světlem nás pojí.
Odhalení
Nořím se
do sebe,
abych potkala tebe
na cestách uvnitř svého srdce,
kde nalézám tvůj zrak
a jdu ti naproti.
Vědomé
cesty odhaluješ,
dáváš mi znamení
a přesvědčení
o podobách Země.
Oheň
Oheň teplo má,
hřeje až pálí,
voda vláhu má
a v dál se valí.
Člověk pod nohama má pevnou zem,
jde si po ní, než všechno skončí v něm.
Nese štěstí, smůlu, žaly,
porozumění hledá s hodinami,
písně s ním zpívají němé skály.
Řeky proud hučí ve skalách,
nese sílu, nikoli strach.
Štěstí je zapálené,
vzpomínky se houpou ve vlnách,
mnohokrát srdce zklamané
vchází do své země.
Oblaka ticha
Maluj oblaka, co srdcem prochází,
odejdi do zahrad, kde najdeš ráj,
cestou, kde bolest nebe odvádí,
putuj s láskou s nimi.
Sestup pod zem a slyš zemi v tichu,
ochutnej vůni zahrad za rozkvětu,
naslouchej vodám podzemním.
Tvůj tichý proud nesen vlnou smíchu,
krásný je ten hluk skrytý ve hvězdném tichu,
nedovolí tvým vodám spát.
Slunce stojí nad horou nejvyšší,
slyš píseň, co sem z hor dolů zní,
a viď, jak v oblacích země bije,
jak hřmí a duní vodopád.
To živé melodie Země jsou
obrazem duhy
a ztělesněním
podob jejích barev v mlze.
Dál maluj oblaka srdce.
Věnování
Vnímám příležitost
vychutnat život.
Jeho překážky a přesvědčení.
Nezarůstají sny do pavučin,
odkrývají smysl,
jak je to vzácné věnování životu,
když upotřebit jej smím
k vytvoření něčeho,
co bude žít déle než já.
* * *
Mračna skrývají hvězdy i slunce
a bouře je předpovědí deště.
Když hřímá, může hřímat i na lepší časy.
Předpověď času dá duha na jasné obloze,
jež ozáří barvami nebe i zemi.
Až zmizí v hladině řeky, poteče voda živá po kraji,
již čas dopraví až k lidem.
Láska je jako velká řeka, co teče kolem světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat